Státní maturity bez šidítka (III)

Státní maturity bez šidítka

aneb

DOBEŠOVI MATURANTI

(dokončení)

Jedna z klíčových charakteristik pseudovědy (např. Wikipedia) zní: „Obrácené břemeno důkazů. Ve vědě spočívá důkazní břemeno na člověku, který věc tvrdí, nikoliv na kritikovi.

Pseudovědecké argumenty často obracejí tento princip a naopak požadují, aby skeptici dokázali nade vší pochybnost, že tvrzení je nepravdivé.“
Konec citátu. 
Požadoval někdy někdo po CERMATU, ať prokáže prospěšnost jejich maturit pro CO - KO - LIV? 

KRITICKÉ pohledy přitom musejí být dva. Vzhledem k obsahu i vzhledem k formě! 
Efektivita zjišťování úrovně žáků testy Cermatem se rovná efektivitě kypření půdy před vynálezem ruchadla: aby zjistili, že maturant ví, zda se píše „Máši“ (a ne „Mášy“), spotřebují na to v příslušné položce ne méně než 90 slov. Stejný počet je potřeba, aby se ověřilo, že se nepíše výkend, nýbrž víkend. Je správně spousta turistů, či spoustu? (45 slov)

(Kolikrát opakovaně v průměru to respondent celé přečte, než mu chyba „padne do oka?“)
O jen málo méně je zapotřebí, aby se zjistilo, že žák má ve svém slovníku výraz „elév“. 
 

Z hlediska obsahu je test z ČJ sestaven tak, že jednotlivé položky obsahují převážně marginálie. Zbytek je balast. 
 

Kolikrát víc mluvnických či pravopisných jevů obsáhne obyčejný diktát o srovnatelném počtu slov? 
 

Pedagogika pracuje s pojmy intencionální (cílené, záměrné, ve „škamnách“) a funkcionální (nezáměrné, ad hoc, kdekoli jinde).

Je doložitelná zásluha/chyba konkrétní školy u žáka, který ví/neví, co znamená slovo ELÉV,  pane premiére?  
(Je doložitelné, že ve školách, kde žáci tento výraz znali /elév = učeň, začátečník/, se to dozvěděli ve výuce, t.j. intencionálně?)

x 

TIPY NA KLIPY – POZNÁMKA

Přirozeně v klipech nebudou vystupovat skuteční aktéři jednotlivých situací, tzv. JEŠTĚDI, ale sjednaní náhradníci. Ostatně ani Dobeš, přijme-li roli, si nezahraje ministra. To ale není na závadu. Věrohodnost posoudí jistě každý ředitel – i laskavý čtenář sám... Situace jsou víceméně jen tak nahozené. Bude záležet na libovůli realizátora, kolik ještě příbuzných situací hodlá natáčet. Sami též nevyzrazujeme vše, co víme. Bylo-li to přáním našich informátorů, zachovali jsme diskrétnost. Po skončení maturit se „maturanti“ chystají stejně pochlubit se se svými nápady na FACEBOOKU.

Možná by neškodilo přizvat před kameru také jednoho kantora, říkajícího něco takového: „ Jistěže víme, jak bude snadné šidit při takto vymýšlených maturitách – ale, my snad máme být ti první, kdo to vytroubí? Byli bychom za trouby. Jistě, když začnou jinde, my se rychle přidáme..."

x

Je více způsobů, jak chápat Zeleného často citovaný výrok, že generálka testů proběhla s jediným cílem: testovat logistiku. Nahlíženo prvoplánově, šlo pouze o kontrolu bezchybného přenosu dat ze škol, kde žáci pracovali, do centra na vyhodnocování. Je to však jenom část pravdy.

Ve skutečnosti šlo hlavně zamaskovat hlavní cíl - pokus něco se dozvědět o účinnosti chystaných otázek tzv. pilotním testem, aby pak snáze odhadovali, jaké otázky zadávat „na ostro“.

Čekejme tedy v budoucnu něco, o čemž se budou v Cermatu domnívat (podle jejich tragicky skromných mentálních dispozic), že se podobá již použitému. (Tak místo výrazu „elév“ přijde na řadu nejspíše „elefant“ atp.) 
Aby zjistili, jaký je index obtížnosti nově zvoleného slova, bylo by potřeba u reprezentativního vzorku respondentů spočíst správné a nesprávné výsledky a tím standardizovat položku,  která už však bohužel – jak plyne z povahy specifického cíle: pokusu testovat mluvnické a pravopisné znalosti z ČJ! – nepůjde použít vícekrát.

Mimochodem dalším kriteriem správně konstruovaného testu je jeho spolehlivost (reliabilita), kamž patří právě opakovatelnost (dependabilita).

Lidově řečeno, jsou testy a testy. Naše úsilí je zaměřeno na to, upozornit znovu, že tak jako je často posmívaný kargokult - - -

V Tichomoří žijí kmeny, které vyznávají kargokult. Během války tu vídali přistávat letadla se spoustou prima věcí a chtějí, aby se to samé dělo i nyní. Takže postavili cosi, co vypadá jako rozjezdové dráhy a po jejich stranách rozdělávají ohně. Mají dřevěnou boudu pro muže, který v ní sedí se dvěma kusy dřeva na hlavě jako se sluchátky a  s  bambusovým prutem trčícím jako anténa – to je dispečer – a čekají, až letadla přistanou. Všechno dělají dobře. Formálně je to dokonalé. Vypadá to přesně, jak to vypadalo tenkrát. Ale nefunguje to. Žádná letadla nepřistávají. (Richard P. Feynman: To snad nemyslíte vážně!, str. 304)

- - - jsme stejně tak zase všem pro smích my s tou naší iracionální vírou, že když někdo tvrdí, že je odborník na testy, tak to tak bude.  

Geniální Ivan Vyskočil má jednu nádhernou povídku založenou na prosté myšlence: „Taxíkář vždycky zaveze pasažéra tam, kam chce pasažér, no ne?“

x

Klipy by měly reflektovat změnu situace, jaká nastala právě po-generálce:
(Situace po-generálce z hlediska logistiky /což je, opakujeme - STRATEGIE ŘÍZENÍ DODAVATELSKÉHO ŘETĚZCE/: 
žáci si mohli osahat, jak budou vypadat testové zkoušky, poznali, kdo na to má jistě a kdo méně jistě, měli čas na uzavírání kontraktů a v rámci kontraktů proběhl – někde ještě probíhá – nácvik.),   
Logisticky vzato, žákům jde jen o to, dostat KARGO (ZBOŽÍ), čímž je správná odpověď na každou testovou otázku, 
do ruky, držící péro (a to co nejefektivněji a nejspolehlivěji). 

Signál k tomu nemusí nutně přijít  Z  HLAVY,  ale třeba  Z  OKA!

Nakonec Dobeš selhává jako bambula, který se nechá oblafnout nejprimitivnějšími formami balamucení. Opravdovým výsměchem je totiž Zeleného mystifikace, jak úspěšně (a taky příslušně nákladně) bojoval se všemi možnými způsoby podvádění s maturitami.

Už 21.11.2010 se psalo v Aktuálně.cz:  Státní maturity budou hlídané jako Klaus. A 12x dražší. (viz).

(Pokud si laskavý čtenář otevře tento odkaz, nalezne uprostřed textu plné znění maturitního testu – generálky – z ČJ. Čerpali jsme odtud.) Píše se tady:

Testy ke státním maturitám budou v Česku hlídané stejně intenzivně jako třeba prezident nebo předseda vlády a jejich ochrana bude i podobně drahá.

Už tisk a balení zajišťuje osm lidí pod dohledem kamer ve speciálních oblecích bez kapes a záhybů. To aby neschovali a nepronesli ven ani jediné lejstro. Rozvoz maturit má na starosti firma, která přepravuje nejvyšší politiky. Vše za cenu 120 milionů korun…

Pavel Zelený, ředitel společnosti CERMAT, která jako příspěvková organizace ministerstva školství maturity kompletně organizuje, zabezpečení maturit hájí: Pokud by se zadání tisklo až na školách, neměl by nad nimi stát kontrolu. Ředitel Zelený předpokládá, že zhruba do deseti minut od chvíle, kdy by byl zadán jejich tisk na škole, by už studenti mohli znát správné výsledky. (sic!) 
Ve srovnání s realitou je zjevné, že mu šlo toliko o to, pumpnout MŠMT o co nejvíc peněz co největším počtem "kšeftů s firmami" - není tajemstvím, kolik se platí "všimného" zákazníkovi! ((Až cca 50%...) Zvlášť když dodavatel může cenu služeb šponovat až do nebes...! Jde to z eráru. O to, do jaké legendy to zabalí, moc nejde - je-li autorita na testy, je autorita i na podvody, počasí, burzu a tak všelijak podobně. Hlavně však na prodejné dobeše!

Zeptali jsme se, co na to jeden z těch „zpomalených“ žáků, tušících možné problémy? „Co já bych tak asi dělal s ukradenými testy? Stejně bych musel uzavřít „kontrakt“ s někým lepším, aby to prostudoval a potom mě učil správné odpovědi – to by bylo pracné! Znám lepší způsob a o testy kradené dopředu vážně nestojím! Je to příliš redundantní, je to bouda na lidi, stejně jako zákazy chodit na záchod během zkoušení! V podstatě nám vyrábějí alibi. Během testů by stejně nikdo nešel na WC, i kdyby ho nutili. Bude se totiž napovídat!“ Napovídat se bude v reálném čase, na reálném místě: při písemné práci, s pilně pracujícími žáky a dozor vykonávajícím učitelem.

Zelený v příloze LN/Akademie ze 29.3. s nadpisem PODVODY PRODRAŽÍ MATURITU si již připravuje půdu pro další hru o ještě více dalších prachů (zapomínaje, co slibuje jinde): Pokud kraje začnou rušit školy podle výsledků maturit, zkoušky to následně značně prodraží, klidně i dvojnásobně. Když vám jde o živobytí, budete se snažit pravidla obejít. A abychom tomu zabránili, museli bychom zpřísnit kontrolní mechanismy.“

x

Neví se, jak je možné, že maturanti sami od sebe opovrhli myšlenkou na získávání maturitních textů dopředu. A to aniž by věděli, jak jsou důkladně zabezpečeny (díky obdivuhodné prozíravosti firmy Zelený & comp. Tato snaha byla finančně poprávu oceněna!). 
 

Cermat připomíná příslovečného blázna, hledajícího pod lucernou peněženku, ztracenou kdesi ve tmě.

Další stejně tak předražené jako zbytečné opatření Zelený právě vymýšlí.

Varujeme před nákupem do škol vedle předražených skenerů ještě předražených detektorů lži! Na otázku: „Podvádělo se u vás při maturitách?“ by totiž muselo plných 100% žáků popravdě odpovědět „Jistěže ano!“ Ale to on by si ani netroufnul...

x

Mimochodem jedna z novinek Cermatu (= Zeleného, copak někdo viděl někoho jiného z toho tajemného, světaplachého bratrstva?)) je jeho zaklínání ředitelů škol, aby si výsledky maturit nechali sami pro sebe. My, zvyklí číst mezi řádky, chápeme: to nejmenší, co by on potřeboval, je souhrnná statistika ukazující, jaké (přibližně nulové) procento škol mělo nějakého neúspěšného žáka u jeho testů (případně kolik)! „Mazaná“ strategie!

Míti veřejnost předložený takto jasný a hmatatený důkaz zbytečnosti projektu, uspíšilo by to jeho konec zbytečně brzo! Maturity tak jako tak brzy skončí. Ale ve hře je ještě hromada milionů!

x

Jedné skupiny je nám líto. Jsou to budoucí maturanti z těch bystřejších, kteří už vědí: Kolik lidí v Plzni vystudovalo podvodem? Procento, dvě, nebo o něco víc? A přitom je všude slyšet posměch – tamto je právník ze z Plzně! Testování u maturit bude totiž dávno zrušené, ale na nás bude celý život stigma, cejch:       DOBEŠOVI MATURANTI.

A to ať už Dobeš zůstane, nebo půjde. Leda by po něm přišel konečně nějaký ne-dobeš s fištrónem a celý nesmyslný projekt ještě zarazil. Ale dá se to u nás v dohlednu čekat?

x

Pravdou je, že státní maturity budou mít pro zlepšení vzdělávacího systému přínos srovnatelný s dopadem příznivých horoskopů Hitlerova jasnovidce na výsledek druhé světové války. A obranu proti podvádění, při opatřeních vymýšlených Cermatem, lze srovnat co do efektivity a nákladnosti s Maginotovou linií.

Můj milý R. Feynman byl kdysi jediný nezávislý člen prezidentské komise, která vyšetřovala příčiny katastrofy raketoplánu Challenger. Psal:

„… nikdo neměl podrobné informace. Ty byly k dispozici jen na nejnižší úrovni u inženýrů. Proč jsou inženýři přehlíženi, nevím, ale zdá se to být všeobecným zákonem: 

"VŠICHNI, KDO O SKUTEČNÉM SVĚTĚ NĚCO VĚDÍ, TVOŘÍ… NEJNIŽŠÍ STUPEŇ, A TI, KTEŘÍ JEN VĚDÍ, JAK OVLIVŇOVAT JINÉ LIDI A ŘÍKAT JIM, JAK PĚKNÝ BY SVĚT MOHL BÝT V IDEÁLNÍM PŘÍPADĚ, JSOU VE VEDENÍ."

(Popisuje se v doslovu k citovanému dílu.)

K o n e c

STÁTNÍ MATURITY BEZ ŠIDÍTKA (II)

Státní maturity 

aneb

(II) Kult bezhlavého testování

(paranoidní črta)

( P O K R A Č O V Á N Í )

„Koordinátor předmětu musí hlídat, aby byla banka úloh naplněna rovnoměrně. Tedy aby pro úlohu na 26. pozici testu neměl 20 otázek, ale naopak chyběly úlohy pro 14. pozici,“ je ve svém živlu Zelený.

V některém starším čísle časopisu Týden Dobeš papouškuje po Zeleném, že prý mu „vysvětlil“, kolik je možných % náhodných odpovědí (t.j. bodový zisk, kterého lze podle počtu pravděpodobnosti dosáhnout jen pouhým hádáním). Otázka, kdy ten kdo hádá, má 50% naději, že se správně trefí (při čtyřech alternativách), je docela povedený kousek! Neumětelství.

x

Psychometrie pracuje třeba také s pojmem „kreativita položky“. To odborníci z Cermatu nikdy neslyšeli.

„Pak už následují pretesty, během nichž se každá úloha předloží až dvěma stovkám žáků, vysvětluje Pavel Zelný.“ (píšeme, jak čteme z novin) – Možná si všichni čtenáři nevšimli, že jméno je tu trochu zkomolené. Právě na taková přehlédnutí sází většina testových otázek!

Jinak ale se opravdu snaží s vážnou tváří tvrdit, že dvě stovky žáků poznaly už některou otázku dopředu?!! To nelze. To je balamucení. Takže nasadili nějakou takovou „co nejvíce podobnou“ …

Následuje popis dalších náročných operací, a -

„pokud úloha nevykazuje při zmíněných testech žádné vady, vloží se do banky.“ „Poté přichází další fáze: samotné sestavení testu. Koordinátor dává jednotlivé úlohy dohromady. Při tom musí ctít řadu složitých pravidel - namátkou: pokud zařadí úlohu, která se podle předpokladů bude lépe řešit chlapcům, musí být v testu i obdobná úloha pro dívky.“ - to už je ale houpání opravdu k nevydržení, pane Zelený. Poslouchá se to sice hezky, ale toto nedokáže nikdo na světě!

x

Je takový vtip: Mužík v konzumu do sebe láduje jednoho panáka vodky za druhým, žena doma lamentuje. Dcera (dospělá) už to nemůže vydržet a jde za ním: -Pojď domů! On jí podá sklenku, aby se taky napila. Brr!!! Otřese se dcera. 
-A co vy si jako doma s matkou myslíte? Že já tady piju med?

Tento vtip má mnohé společné se Zeleného snahou přesvědčit bezelstné novináře o tom, „jaká je taková výroba testů nesmírně obtížná a náročná“ – že to není žádný med!

Ve skutečnosti jde jednou o legrační pokus ospravedlňovat společensky nežádoucí jev jako je alkoholismus, jindy - podle stejného melodramatického libreta – o pokus zastírat jiný odpudivý jev, nestydatou hamižnost taškáře. (Racionalizace, říkají tomu doktoři na hlavu).

TIP NA KLIP č.3

Třída, kde probíhají maturitní testy. Pracujícím studentům jsou vidět jen ohnutá záda. Občas nějaký zvedne hlavu a dívaje se před sebe „na tabuli“ – přemýšlí, po chvíli perem vyplňuje pracovní list. Pohoda, klid. Detail volné ruky jednoho ze žáků, která nenápadně tu zajede do vlasů, tu spočine na bradě, jindy promne ucho či nos. Nikdo nemá šanci poznat, že onen žák „vysílá“…

(střih)

V cirkusech po celém světě je občas možno vídat jedno číslo: KŮŇ POČTÁŘ! Volající děti zadávají příklady z počtů a koník v manéži hrábne nohou právě tolikrát, kolik dělá správný výsledek. Děti, a možná nějaký dětina se radují: on počítá! Jiní vědí, že jde o nezasvěceným utajenou signalizaci mezi cvičitelem a zvířetem. Žákům podobný nácvik zabral mnohem méně času...

(střih)

Rozhovor s cirkusovým cvičitelem: „Na tom vůbec nic není. Když já udělám TOTO TAKHLE, tak můj kůň hrábne tou nohou. Když já přestanu, tak von taky přestane. Musí to být nenápadný. Jo, a muselo se to nacvičit.. Ale jak říkám – celej fór je v tom, aby to bylo nenápadně!“

(střih)

Rozhovor se žákem, říkejme mu třeba JEŠTĚD DVA: „Nacvičili jsme si tohle - VLASY, UŠI, NOS A BRADA. To je a), b), c) nebo d). Muselo se to cvičit... Ale celej fór je v tom, nenápadně! Protože učitel, kterej bude mít dozor, z toho musí vyjít tak, aby si zachoval důstojnost, vždyť on nijak za tu ptákovinu nemůže!“

x

Dobeš selhal jako manažer, když příslušná místa neobsadil někým alespoň trochu znalým problematiky!

Marek Přibyl v pátečním Právu v článku „Ministerstvo školství jen pro politické sebevrahy“ sice na něj pěje ódy, když uvádí: „Ministerstvo totiž funguje řadu let hlavně tak, že si najímá firmy. Najme se firma, jež připraví výběrová řízení, tam je vybrána další firma, ta si najme externí zaměstnance a ti něco pro ministerstvo udělají. Třeba připraví další výběrové řízení. S tím Dobeš… nesouhlasil.“ Avšak, co proti tomu udělal jinak, se už investigativec zeptat zapomene. 
„Kantoři s ním byli většinou spokojeni. Často tvrdí, že Dobeš je vůbec prvním ministrem, kterému na nich opravdu záleží“.

Od koho to ví? Inu, od Dobeše.

Zůstává otázka, jestli mluví o těch kantorech, kteří budou u státních maturit degradováni na školníky, vykonávající u testů pouhý dozor, kteří, frustrovaní a otupělí léty šikany, kdy museli absolvovat celou řadu přihlouplých školení s obskurními školiteli, samostatně neznalými odpovědí na žádné elementární doplňující otázky ("To se nám neřeklo!"), ale darmojedů dozajista výborně placených. 
Takováto školení znamenají potom pouhé rituální tance, zkoumající, jestli MŠMT kantory dosud ovládá.

„Na školeních byla maximální účast a někteří si i dělali poznámky („Během 90 minut nesmí nikdo dovnitř ani ven, píši si. A to už prosím proč? Aha, podváděli by s taháčky, rozumíme!“), pane ministře.“

„Prvomájového průvodu se zúčastnil ohromný počet lidí a někteří i s mávátky, soudruhu prezidente!“

(Cítíme ten rozdíl: tam bolševicky soudruh, tady demokraticky pan.)

x

A nakonec, je-li to od Dobeše skutečně řeč (Přibylem poctivě přetlumočená) o těch vděčných kantorech, kteří musejí nechat svoji letitou práci „testovat“ někým zvenčí, o jehož kvalifikaci nikdo z mocipánů neumí říct to, ni ono.

„Dobešův případný nástupce bude muset zvládnout přípravu srovnávacích zkoušek v 5. a 9. ročnících ZŠ; pilotní testování je připraveno již na podzim a tendry jsou v plném proudu… A především pak zkrotit rozjetý vlak naplněný výbušninou – státní maturity. Při podzimní celostátní generálce se vyskytlo 12 tisíc chyb. Víte, co je to za neuvěřitelnou práci uhlídat ministerský Cermat? řekl Právu Dobeš“.

Vypočítává další Dobešovy hrdinské skutky v Právu Přibyl. Potřebuje laskavý čtenář nějaké další důkazy indolence valné části českého novinářstva? Neumět rozlišit papalášovy proklamace od skutků – toť taky umění! Hodně užitečné pro oba.

(Je to jak rozmluva mezi mužem pod pantoflem a jeho psychiatrem: 
Já jí nedokážu nic odmítnout, ale to ještě neznamená, že s tím souhlasím! 
Jste na dobré cestě!, pochválí odborník a obejmou se...) 

Zatím držíme názor, že právě ono neuhlídání Cermatu je dalším příkladem jednoho z mnoha Dobešových selhání. Nové tendry (kdo je vyvolal?!), nový sídelní objekt pro Cermat atd. A pan ministr Dobeš všechno „hlídá“! 
 

Hlídací pes, který štěká – nekouše! Tak mohl znít závěr textu v Právu, aby člověk místo nevěřícného kroucení mohl hlavou uznale přikývnout ke zprávám, které by ale nesměl prefabrikovat sám náš hrdina...

x

Že je Dobeš s Cermatem na dobré cestě, snažila se v jiném vydání přílohy LN Akademie (26. dubna) vsugerovat novinářka Hníková řediteli jednoho gymnázia, vcelku decentně zoufajícího nad neuvěřitelnými výmysly, které pokrokové výdobytky cermatovských maturit provázejí – například po napsání testů celý měsíc nejistot v očekání výsledku! „A to zároveň probíhají i přijímačky na vysoké školy“... Opomíjíme však, proč státní maturitu vůbec děláme. Studenti si mohou u zkoušky zvolit dvě úrovně náročnosti, nikdo ovšem neřekl, jaký to má smysl.“ pravil ředitel.

„Možná se to časem vystříbří. Maturita ve vyšší úrovni obtížnosti se třeba stane vstupenkou na některé vysoké školy...“, pokouší se Hníková. 
„Správně říkáte, možná se to vystříbří... Věříme, že to tak jednou bude. Jistotu ale nemáme, a startujeme projekt za stovky milionů.“, žehrá ředitel a přidá historku, jak poradil studentům, aby si zkoušku ve vyšší obtížnosti přidali jako nepovinnou, což lze, a mnozí ho poslechli. 
 „Když se na podzim přihlašovali, přicházely z Cermatu (Hníková v LN napíše „přicházeli“)… instrukce: Pokud nezvládnete nepovinnou zkoušku, na vysvědčení se to nepromítne. Poslední výklad je ale úplně jiný... jak teď mají studenti vysvětlovat třeba babičce, že mají vyznamenání i když je na vysvědčení napsaná pětka. Dotázal jsem se ministra školství, zda by nemohl něco udělat. Druhý den jsem dostal odpověď: 
Na základě mého podnětu byl z webových stránek vymazán podzimní pokyn, který říkal, že pětka na vysvědčení nebude.“ 
- to sdělil ministr, psycholog, „Pirueta“ Dobeš. 
 

Tato zpráva vrcholně znejistila ty ředitele, který by chtěli věřit ujišťování Zeleného, že na výsledky škol nebude brán zřetel: Jo, Cermat něco naslibuje a ten  chaot  to pak změní – je už slyšet.

TIP NA KLIP č. 4

Třída, kde probíhají maturitní testy. Pracujícím studentům jsou vidět jen ohnutá záda. Občas nějaký zvedne hlavu a dívaje se před sebe „na tabuli“ – přemýšlí, po chvíli perem vyplňuje pracovní list. Běží poslední třetina 90ti minutového časového limitu.

Každou chvíli sebou jeden žák, sedící někde v popředí, nápadně škubne, někdy se až otřese. Dohlížející povinně cizí kantor jej znepokojeně pozoruje, pak už nevydrží, a ptá se: -Není vám něco? Žák neodpovídá, o slovo se přihlásí jedna dívka. - Prosím, to on někdy dělá! Když je třeba hodně nervózní. On má nějakou formu EPI- .

Kantor uspokojeně přikývne. (Pro sebe potichu šeptá: -Bože, ať už je konec! Taky bych šel na záchod!) "Epileptický" žák, říkejme mu třeba JEŠTĚD TŘI: „Tento způsob máme jen v záloze, je totiž trochu moc zdlouhavý.

Ale zase má tu výhodu, že by tady kolem stěn mohli stát dozorující třeba v dvojstupu, a koho by napadlo dávat do souvislosti moje škubání s pohybem vteřinové ručičky na hodinách támhle na zdi?

Když je ručička na 3 a já škubnu, odpověď na danou otázku je A). A tak dále 6 = B), 9 = C), 12 =D). Chápete? Mezitím každý může sklonit hlavu a dělat co se mu zachce, aby to nebylo tak nápadné. Zabere to ale víc jak půl hodiny, odvysílat celou relaci od začátku do konce.

Známe rychlejší způsoby, takže relaci klidně před koncem vymezeného času odvysílám dvakrát.“

(střih)

Klip by pro jednou mohl končit „prorockými“ záběry, jak do třídy vchází ředitel a rozechvělým hlasem říká: „Žáci, konečně – po měsíci čekání máme tady z Prahy ty výsledky. A hádejte! Ještě chvíle napětí – to už vydržíte! Nuže, v testech jste všichni dopadli – výborně? Dobrá zpráva pro vás, i pro naši školu (dojatě), moc vám všem děkuji!

(střih)

Záběr na JEŠTĚDA TŘI, létajícího nad hlavami spolužáků.

(střih)

Ředitel (nechápající): Mirku Dušíne, proč taková sláva? Vy jste je snad potajmu doučoval?

Hurónský řev žáků.

(střih)

Dušín, sklánějící se k řediteli, něco mu šeptá.

Hurónský řev ředitele.

x

Tím, že tyto úřednické posty obsadil „svými“ lidmi, nejen že se sám od nich dožil zklamání, ale dovršil dlouhodobý proces degenerace úředníků tamtéž: Jistě, jeho pravá ruka Machálková se svou hezkou tvářičkou byla přímo stvořená pro hlavní roli v inscenaci staročeské morality Kdo šetří, má za tři (pro někoho v příliš doslovné režii), ale těžko po ní mohl někdo chtít, aby pokládala Zelenému kvalifikované otázky typu: Jsou vaše testy validní vzhledem k deklarovanému cíli, jímž je úspěšná maturita?

Validita testu: Validita patří k základním pojmům testování (educational measurement).

Když konstruujeme či vybíráme test, musíme si položit otázku, do jaké míry skutečně testuje to, co si myslíme, že testuje, respektive to, co bychom chtěli a potřebovali, aby testoval. V této souvislosti hovoříme o validitě testu, respektive validitě testových výsledků. Máme-li validní výsledky, znamená to, že interpretujeme data ve shodě s tím, co jsme skutečně naměřili... Pro úspěšné posuzování validity evaluačních nástrojů je třeba si zapamatovat několik základních pravidel:

Validita vyjadřuje míru adekvátnosti interpretace výsledků testu či jiného evaluačního nástroje vzhledem ke konkrétní testované skupině. Validita tedy není vlastností testu samého. Většinou pro zjednodušení hovoříme sice o validitě testu, ale správně bychom měli hovořit o validitě závěrů, které z daného testu vyvozujeme v konkrétní situaci. Například test z matematiky, který bude poskytovat validní výsledky ve skupině žáků 2. stupně základních škol pravděpodobně nebude mít vysokou validitu pro maturanty gymnázií. Pravdivý bonmot praví: test je validní, měří-li ještě něco jiného nežli sám sebe!

Což je problém všech testů produkovaných Cermatem. Se srovnatelným výsledkem (procento úspěšných x neúspěšných) jdou testy z ČJ administrovat primánům i oktavánům! Diferencovat mezi těmito dvěma vzorky se jaksi nepodařilo... Neboli jsou samoúčelné. (JAK měřit? Neví se.) Vyvstává ale naléhavá otázka, co je tady potom zbytečné?

A) Má bystrý žáček chodit do školy dalších 8 roků, aby pro tzv. maturitu fyzicky dozrál?

B) Takový test?

x

Pravdou je, že z nějakého důvodu každá libovolná sada otázek (třeba rébusů) má jednu vlastnost: Najdou se tací, kteří odpovědí na všechny, někteří jen na polovičku atd. Maturitní otázky z ČJ založené na principu „chytáků“ (Klub hádankářů by vyhověl stejně a třeba zdarma. Navíc jejich chytáky jsou vtipné.) budou testované diferencovat - klíč (počet bodů potřebných k úspěšnosti) dopředu stanovuje Cermat:

Na základě námi sestavených souborů otázek něco měříme. (Neptejte se, jaké jsou to otázky, ani proč právě tyto. Neradi bychom říkali nahlas: Protože nás nic jiného nenapadlo.)

Žáku, alou na testy! Prozradíme ti účel: Budeme tomu říkat maturita! (A máme odpověď na nejhlavnější otázku – CO měřit!)

x

Malý příklad - realistické srovnání, jak by mohla vypadat maturita skládaná ústně, a ta s otázkami testu:

Úloha 4 z generálky z ČJ zněla takto:

„Výchozí text k úloze 4

ŽÁDÁME CESTUJÍCÍ, ABY SE ZA JÍZDY PŘIDRŽOVALI

Která z následujících možností nejlépe vystihuje charakter výchozího textu?

A) důležité upozornění

B) naléhavá žádost

C) nezávazné doporučení

D) zdvořilá výzva“

Kdyby totéž dostal žáček při ústní zkoušce, mohl by nahlas přemýšlet! -Záleží na kontextu! řekl by třeba. Učitel: -Co je to kontext? Žák: Souvislost. Učitel (pobaveně): -Takže mluvme o kontextu. Žák:

-Jinak to budu vnímat já, když třeba pojedu večer z mejdanu (pardon). Tak to pro mě bude C-éčko. Copak je to nějak vymahatelné? Ještě se budu koukat vyzývavě kolem!

Jinak to ovšem bude brát právník dopravního podniku, když se já při náhlém prudkém zabrzdění pádem na zem zraním a budu se domáhat se náhrady škody a když právník sežene svědky, že jsem se nedržel. Ten by bazíroval na Á-čku, jistě. „Naléhavá žádost“ to bude pro mou babičku, když s ní pojedu bez držení.

A pro suchara, kterej to bere čistě akademicky, jde o „zdvořilou výzvu“. Ale to je, jak říkám, bez kontextu! To máte jako – mohu uvést jiný příklad? Komise: Rádi si poslechneme!

Žák: -Tak mě teď narychlo napadá třeba fráze: Arbeit macht frei. Je to a) nesmysl, b) lidová moudrost, c) propagandistický žvást, nebo d) sentence nějakého filosofa?

Předseda komise: - Děkujeme, to stačí! Máte jedničku. Pamatuji, že dříve tento nápis zněl: Cestující jsou povinni se za jízdy držet! Proč? Proč tam všude třeba nenapíší: Žádáme cestující, aby si, je-li místo, sedli? Nebo: Žádáme cestující, koukejte se z oken!, přidává se na žákovu stranu.

(Po žákově odchodu: -Máte bystré žáky. Já taky ty suchary z Cermatu nemusím.) Ale podle Cermatu – jediné správné je ad) D, všechny jiné odpovědi je třeba brát za špatné! A žáka (na jeho mínění se nikdo ptát nebude) je třeba brát za hlupáka.

x

Chápeme-li (z definice) logistiku jako strategii řízení dodavatelského řetězce, jiný dodavatelský řetězec začíná sadou otázek (veledůkladně střežených a odtajněných teprve bezprostředně před zahájením práce) a končí u ruky maturanta, držícího pero a zaškrtávajícího správné a), b), c) či d). Úspěšně maturovat půjde totiž s využitím pouze první signální soustavy!

TIP NA KLIP č. 5

Byla by škoda, kdyby Dobeš, takto profesí psycholog, si v klipech nezahrál! Bude třeba moci vysvětlovat.

Dveře, na nichž je nápis PSYCHOLOG, se otevřou, a v nich stojí stále se usmívající žoviální Dobeš:

„Tak to vám vysvětlím: První signální soustava se vyskytuje u zvířat a člověka. U zvířat jsou jen konkrétní signály (např. optické, akustické, vibrační).

U člověka je vytvořena ještě druhá signální soustava - je to reakce na slovo (čtené, psané, vyřčené).”

(střih)

Třída, kde probíhají maturitní testy. Pracujícím studentům jsou vidět jen ohnutá záda. Občas nějaký zvedne hlavu a dívaje se před sebe „na tabuli“ – přemýšlí, po chvíli perem vyplňuje pracovní list.

(střih)

Detail na učitele za stolkem. Dozírající kantor, cizí jak víme, občas zívne, občas koukne na hodinky, jinak nemá „do čeho píchnout“. Takový klid, taková pohoda. Nikdo ani nekouká po druhých.

(střih)

Žák, říkejme mu třeba JEŠTĚD ČTYŘI, vypráví:

-Viděl jsem kdysi v Paříži nebo v Amsterodamu, v krámku s potřebami pro kouzelníky, jednu takovou pomůcku. Tak jsem uzavřel kontrakt s deseti svými spolužáky a poslal si pro ni. V podstatě jde o malou technickou hračku: já si někde na těle ukryji takový přístrojek na vysílání signálů. Spínač mohu mít leckde. Třeba v botě, nebo v podpaždí. No a příjemce má jen takovou malou destičku, kterou přilepí leukoplastí – třeba do slip, nebo kalhotek. A ono mu to vždycky zavibruje. Má to docela dobrý dosah.

Cože – na kolik mám ty kontrakty? Že jste to vy, vám to teda řeknu. Od každýho dostanu padesát. Tisíc. To mi dá půl mega! Voni ti potřební jsou trošku hloupí, ale fakt dost bohatí! A já jsem chytrej! Nakonec, nejsou celý takzvaný maturity JENOM o penězích? Já nebudu ten blbej! Taková šance se nebude opakovat.

x

Nikdo dosud neřešil problém zátěže maturujícího žáka. Nervozitu vyvolávající vědomí uplývajícího času, do toho změť často zmatečného textu, který je nutné číst pětkrát, než na vás vykoukne chyba, anonymní (cizí) dohližitel - a často otázky, na něž jedinou správnou odpověď zná obskurní zadavatel. Kolik procent chyb pak zapříčiní tohle všecko? (Je ten Dobeš vůbec psycholog?)

Při maturitách „postaru“ měli hlavní slovo „domácí“. Žáka dobře za léta znali, věděli co lze očekávat, a tak mohli mít pochopení pro jeho případný stres a pomoci. (Takové, kteří „na studium neměli“, mohla škola vyselektovat předtím již x-krát...) Šlo o slavnostní a důstojné zakončení mnohaletého vzájemného kontaktu. Však na to mnozí rádi vzpomínají celý život. Tolik let nás týral, ale u matury? Frajer! (Je ten Dobeš vůbec psycholog?) Je to další selhání.

Zatímco dobešové před ním dali skandálně bianco důvěru tomu, co jim dopředu slibovali (14 let – není to do Guinessovy knihy?), bylo to teprve za jeho úřadování, kdy TO NĚCO SLIBOVANÉ vylezlo na světlo! (Chceme tu hovořit jen o generálce z ČJ s tím, že přirozeně něco pokud možno „co nejvíc podobné“ bude obsahem testu ostrého.) Nikdy se Dobeš, ani nikdo z týmu na to ani nepodíval! 

(Bude dokončeno) 

STÁTNÍ MATURITY BEZ ŠIDÍTKA

 (I) Státní maturity 

aneb

Rádio Jerevan

(paranoidní črta)

Zajděte si kdekoli po vlastech českých do nějakého výčepu a zaveďte se strejci na pivu řeč o jejich školních létech. Dozvíte se vždy prakticky totéž: „Byli mezi námi tací, co byli na učení bystřejší, měli zkrátka víc „fištrónu“, a potom ti trochu tupí. Těm prvním šlo učení jaksi samo, a ti druzí? S těmi nic moc neudělal sebelepší učitel. To bylo a bude...“

Zpráva z Práva 15.3. t.r. říká, že MŠMT utratilo 10 milionů jen na kompletní propagační podporu reformy maturitní zkoušky mezi žáky.

Nemine týden, aby v souvislosti se státními maturitami nevešla ve známost nová absurdita. Posuďte:

TV spoty nechalo ministerstvo (spolu s Cermatem) natočit v říjnu 2010, stály 994 578 korun. „I díky klipům se nám podařilo změnit postoj studentů k maturitě... předtím ji studenti tvrdě bojkotovali a odmítali...“ Důležitý je další údaj: „ ...vzhledem k časové tísni (na výrobu prý mělo ministerstvo dva týdny před maturitní generálkou) nebylo možné uskutečnit výběrové řízení...“ Pravda je, že skutečně poté, co proběhla generálka, protesty ustaly. Vyvstává však otázka, proč museli tak spěchat, co to skutečně přineslo a zda to vůbec stálo za to? (Ptát na to se pana ministra jaksi nikdo neodváží...)

Po 14 letech příprav, kdy měl Cermat od ministerstva (při průběžném střídání ministrů) vždy plnou důvěru - tzv. bianco (!) - spravedlivě se tomu říká Investice do zajíce (v pytli) -, konečně Cermat odtajnil, na čem tak dlouho zodpovědně pracovali, co že stojí za tu miliardu. A poté, co proběhla generálka, protesty rázem ustaly. Tato zpráva stojí za zamyšlení...

Důležitý je timming (načasování), a jeho dvojí výklad: MŠMT bude chválit sebe za dobrou propagaci (a novináři budou tuto sebechválu horlivě šířit), vysvětlení je ovšem třeba hledat jinde: studenti na vlastní kůži poznali, co se vlastně chystá, po uvážení zjistili (v drtivé většině), že to bude pro ně hračka, a nové hračky se už nehodlají vzdát! (A to zdánlivě paradoxně ani ti, kteří v generálce zrovna neuspěli! O tom dále.) Tato vcelku drobnost (ve srovnání s jinými skandálnějšími příklady) dobře ilustruje, jaký Dobešovo ministerstvo (buď záměrně, nebo v důsledku mentální nedostačivosti) vykazuje vhled do reality.

Zároveň taky, jak dovedně Dobeš manipuluje s médii! (Však o této jeho schopnosti vznikají seminární práce... nejméně jedna.)

Další Dobešem „umně“ šířenou mystifikací je ujišťování (novináři zase pilně šířené), jak se pod ředitelem Cermatu povážlivě kymácí židle. Přitom je známo, čím podmínil Dobeš své setrvání v úřadu: „Toto, co se děje, mě vede k tomu, že zatnu zuby, kdyby nedej bože nastala zásadní chyba v maturitách, bylo by mně ctí říct, že toto je moje odpovědnost a dát premiérovi rezignaci," řekl ministr na dotaz, zda uvažuje o odchodu z funkce. Těmito slovy dává najevo toto: Svůj další osud spojuji jednoznačně s maturitami. Nikdo ať se nebojí, že to budu já, kdo by je chtěl jakkoli zpochybňovat. Pokud padne Cermat (tj. přestane vydělávat závratné sumy), už mě na ministerstvu nemá co držet. Když navíc chystá půdu pro další výdělečné aktivity Cermatu (chtějí zavádět testování také mladších školáků), je vidno, jaká pouta ho váží s Pavlem Zeleným při jejich společném díle, jímž je obludné „dojení“ MŠMT. Dobeš ovšem při vší sebechvále (de facto zamlžující další zbytečné utrácení peněz) zamlčel jednu věc: neustaly protesty učitelů!

x

Na základě informací z několika učilišť, připravujících se na státní maturity, přinášíme spolčení Zelený&Cermat&Dobeš něco návrhů, jak připravit povzbudivé klipy, tentokrát zaměřené na odstranění obav učitelů a ředitelů, jimž leží na srdci tzv. pověst školy. (To vše bez nároku na úplnost.)

Dobeš jim to dluží!

TIP NA KLIP č. 1:

Třída, kde probíhají maturitní testy. Pracujícím studentům jsou vidět jen ohnutá záda. Najednou se dopředu šíří vlna šepotu: „Patnáct!“

Žák v první lavici se narovnává a prohrabuje si vlasy. Detail ruky, která na temeni (mimo dohled učitele) ukáže natažené dva prsty. Následují záběry na několik žáků, ve svých protokolech zaškrtávajících shodně - ad) B…

x

Neustávaly protesty učitelů, a to i na nejvyšší místa.

Premiér Nečas se je zkusil uklidnit ještě 24.1.2011: "Za klíčové považuji poskytnout školám zpětnou vazbu o efektivitě jejich práce, kterou jim plošné výsledky mohou dát; v případě maturitní zkoušky také mohou ukázat splnění určité meze požadavků na vzdělání, kterého má v daných oblastech maturant dosáhnout“, odpověděl premiér v dopise. Zároveň připomněl, že testování se provádí i v mnoha vyspělých zemích. Posílení odpovědnosti škol za výsledky vzdělávání prý povede ke zlepšení vzdělávacího systému. ČTK 24.1.2011 (viz) (Aktuálně.cz) 
Jistě pane premiére!

Akademik Lysenko měl ve své době určitě komfortnější podmíny k práci. Ty nepohodlné dával rovnou zatknout. To akademik Pavel Zelený (viz jeho častá přítomnost v LN/Akademie) může na své kritiky (z odborných kruhů jich nebylo málo a všichni kvalifikovaní. Postupně jejich hlasy slábnou.) dělat akorát dlouhý nos, což mu zase tolik nevadí. Rozhodující je, co jim oběma zůstává společné, a to je

politické krytí!

Když nejlepší mozky naší generace, koncentrované v parlamentu, rozhodly, že maturity připravované Zeleným (ODS) zkrátka budou, tak budou! Ať to stojí, co chce. Do arény, do ringu se skutečnými odborníky na vzdělávání Zelený nikdy nevleze, nemá to zapotřebí, o to raději má všelijaké ty debaty (v TV i jinde). Nejlepší vtip je, když se o bytostně odborném tématu rozhoduje podle politického klíče. Odborníci tak časem, jako celá společnost, upadnou do apatie.

Otázka novináře v nedávném sobotním Právu: Víte, že Zelený je v ODS? Dobeš (jej mistrovsky odpálkuje): O tom nevím, já myslel, podle jména, že je u zelených!? 
Novinář nemá další otázku.

TIP NA KLIP č. 2:

Třída, kde právě probíhají maturitní testy. Pracujícím studentům jsou vidět jen ohnutá záda. Detail na ruce, zaškrtávající příslušnou kolonku, atd.

(Střih)

Rozhovor se žákem, říkejme mu třeba JEŠTĚD JEDNA:

„Máme plán A a plán B.

Plán A: blikám laserovou lampičkou za pár korun na čelní stěnu. Říkáme tomu žertem – napovídá prezident! Ha, ha. To ale předpokládá, že dozor vykonávající učitel sedí za stolem. Ale může se taky stát, že přejde učebnu a bude nás sledovat zezadu. Pak nastupuje plán B:

Vytáhnu z psacích potřeb tohleto pero!“ (ukáže na první pohled normální plnicí pero, ze kterého po rozšroubování vytáhne malou trubičku – píšťalku na psa).

Zapíská, a zeptá se: „Slyšeli jste něco? Ne? To proto, že dospělý neslyší ty vysoké tóny tak dobře jako my – náctiletí! Napřed jsme to otestovali.“

(střih)

Třída, učitel píšící na tabuli. Záběr na žáka, sedícího v zadní lavici, vytahujícího píšťalku a s nadmutými papulemi do ní foukajícího. Všichni vpředu se ohlédnou a začínají se usmívat – s učitelem u tabule to ani nehne. Nerušeně píše, a pak dokonce mluví ke třídě...

(střih)

JEŠTĚD JEDNA (pomrkává významně): „ Bylo fajn, že jsme se o tom učili právě před týdnem! To by tak hrálo, aby třeba jenom jeden z mých kamarádů ve třídě rupnul!“

x

Není pochyb, že se, jak nám všichni ti ministerští úředníci hezky degenerují, dočkáme toho, až nějaký taškář přijde s plánem na vynález perpetua mobile... Po x letech, po x utracených milionech prostě sdělí: Nevyšlo to. A bude.

(Takový bude i osud státních maturit připravených Cermatem… Ale až za čas, napřed ještě něco vydělají!)

Blud, opakovaně implantovaný společnosti, je tento: Přeci když řekli, že to umějí - tak to asi umějí! Úředník s definitivou, jištěný zákonem o státní službě, by jinak ctil pravidlo předběžné opatrnosti. To by totiž byla jediná možnost - selhání - za které by mohl letět... Jiří Pehe si může ruce omlátit psaním desítek článků, které na užitečnost takového zákona poukazují. Marně!

x

Zeptali jsme se rádia Jerevan: Povídá se, že Ivan Iványč dostal za vzornou práci Volhu! Je to pravda? Odpověď: Ano, je to pravda! Akorát to nebyl Ivan Iványč, ale Ivan Petrovič, a nebylo to auto, ale kolo, a nedostal je, ale ukradl. Tolik základní, starý vtip. 
 

Poslední, česká varianta tohoto vtipu (bohužel to už žádný vtip není, že) vypadá nějak takhle:

Povídá se, že Cermat utratil za přípravu státních maturit miliardu Kč (a každý rok přijde ještě na 180 miliónů), a ty testy jsou nastaveny tak, že (citujeme premiéra) „povedou ke zlepšení vzdělávání“, a „přinesou srovnáním urovně jednotlivých škol zpětnou vazbu“.

Zeptali jsme se Cermatu: JE TO PRAVDA?

Odpověď: Ano, je to pravda (s financemi). Akorát o „zlepšení vzdělávacího systému“ se budou muset postarat školy samotné (Do toho my neděláme!) a srovnávání jedné školy s druhou stylem - Tolik neúspěšných maturantů tady u vás, a jenom pár jinde? - berte prosím s rezervou, nejsou totiž ani dvě školy, kde by poměr žáků s „fištrónem“ a těch druhých byl totožný!

Tuto poslední – pro někoho pořád překvapivě novou – myšlenku vyslovil sám ředitel Cermatu Pavel Zelený v příloze LN s příznačným názvem Akademie! 
 

Doslova se tam píše: „ Když chci srovnávat kvalitu škol, musím zohlednit podmínky, ve kterých působí. Je potřeba alespoň rámcově určit přidanou hodnotu škol.

V momentě, kdy začnete vytvářet žebříčky škol podle výsledků maturity, se tato informace stane jakýmsi synonymem kvality. Ovšem s realitou to nemusí mít nic společného – je to stejné jako říkat, že nemocnice, kde umře méně pacientů, poskytuje lepší péči. (LN/Akademie 29.3.) Lépe to říct nešlo. 
 

Nebylo to od Zeleného poněkud nedomyšlené? Kdeže! Vypovídá to hlavně o tom, jak si je naprosto jistý svým posledním dobešem, takže nadále nehodlá „být za blba“ (vizte strejci na pivu.). 
 

Dobešovi s Nečasem tím však vystavil legitimaci do elitního klubu s exkluzivním názvem Užiteční idioti.

x

Po letech ujišťování, co všechno pro ozdravění našeho „zaostávajícího školství“ bude znamenat zavedení státních maturit formou testu třeba právě z ČJ, kterému se nevyhne nikdo, po letech strašení, nejprve tím, že neodmaturuje až třetina žáků, na což si odpověděli budoucí maturanti sami po generálce (a zklidnili se), poté tím, že málo úspěšné školy budou potrestány buďto zánikem, nebo aspoň krácením dotací, dostáváme přímo od pramene pravdivou zprávu: 
práce Cermatu je naprosto samoúčelná. (PROČ měřit? Neví se.)

Tím Zelený mimoděk prozrazuje: Jenom nás nechte v klidu dělat naši práci, a všichni budeme spokojení. Já ještě víc zbohatnu, žáci odmaturují ke všeobecné spokojenosti, no a Dobeš? Ten bude slavně troubit do světa, jak se díky němu za necelý rok zlepšila úroveň studentů z původních 30% neúspěšných na necelá cca 3%, což opravdu nastane - vizme Slovensko.

x

Selhání Josefa Dobeše (na rozdíl od několika dobešů před ním) je větší. Selhal jako ministr, který jedenkaždý má spravovat svůj obor „s péčí řádného hospodáře“. (Vizte např. poplašnou zprávu Tomáše Feřteka v Respektu, mimo jiné!, kde jsou porovnány náklady + výsledky maturit na Slovensku a srovnejte s Nečasovými slovy, že testování se provádí i v mnoha vyspělých zemích. Ano, a s jakým výsledkem? Vše ví Feřtek.) Selhal jako ministr školství, když nenavázal vstřícný kontakt prakticky s nikým v jeho resortu a stal se tak veřejným nepřítelem školství číslo jedna!
 

Skutečný, renomovaný odborník Ondřej Hausenblas např. v LN 27. dubna říká:
„Skočíme na špek řediteli státního ústavu pro maturity (Cermat) a necháme si dokola vykládat o úspěšném odstraňování technických závad státní maturity. Dovolíme Cermatu vyhnout se zodpovědnosti za stále trvající hlavní chybu:prokázaně a urážlivě chabý i chybný obsah testů a zkoušek...“ 
 Nestane se po takových slovech naprosto nic, a přitom „je to na zavolání policie“, jak říkával jeden šachista nad prohranou pozicí…

Na odborné kolbiště Zelený nikdy nevstoupil – tam by se mu smáli, o to častěji vyhledává natěšený prostor pop-vědy v povolných médiích. 
(V odkazovaném článku se píše mimo jiné např. o balamucení médií tvrzením „Dovedu svými testy rozpoznat, který člověk bude podvádět!“ – jak stylové v našem kontextu!
Šarlatán = podvodník, jenž drzým balamucením klame nevědomé obecenstvo... Ottova encyklopedie) 

 

Příloha Akademie v LN (dne 15. března) přinesla pestrou paletu ukázek jeho fantazírování (že prý): 
 „Pro každý z předmětů je vybrán koordinátor. Jde o specialistu v daném oboru, který je zároveň i manažerem. A co má na starosti? Koordinuje práci autorů a revizorů úloh, organizuje pretesty, tedy jakési ověřovací testování, a následně i sestavuje celý test.

Koordinátor má kolem sebe síť autorů úloh – jsou to speciálně zaškolení učitelé ze středních a vysokých škol“ - bájí kníže Potěmkin. 
Viděl někdy některého nich i „bdělý“ Dobeš?

Chápeme, proč je Zelený 2x vyhozený, ale vždy znovu Cermatem vyreklamovávaný zpět do funkce – je to Pan nepostradatelný. Nikdo jiný z nich by nedovedl tak dovedně balamutit rozhodující úředníky! Navíc už dobře zná ty správné lidi, aby s nimi navázal ty správné kontrakty. 
 „V dalším kroku otázky procházejí  revizoři. Opět učitelé z praxe... Revizoři kontrolují hlavně obsahovou správnost, ale také správnost variant odpovědí.“ fantazíruje dále.

Opravdu rádi bychom tomu věřili, kdyby nebylo v generálce testů kromě jiných excesů například toto:

Úloha 3

Který z následujících úryvků výchozího textu obsahuje přívlastek postupně rozvíjející?

(přívlastek postupně rozvíjející = několik nesouřadných shodných přívlastků) – (Cermat ještě napoví!)

A) krabice s nápisem Elektrolux

B) protržené, proplétané sedátko

C) převržená židle

D) tmavohnědá papírová krabice

Žák mohl zapomenout, že jednotlivé členy přívlastku nemají mezi sebou v češtině čárku, a bude hádat. Ale jenom mezi B) a D). Díky nápovědě Cermatu!

Je nutno říci, že testy od Cermatu jsou vadné v celku i v jednotlivostech.

( BUDE DOKONČENO )